Za zlatým pokladem do keltského města

Nález zlatého pokladu v roce 1877 sice přinesl vrchu Hradiště u Stradonic nenadálou proslulost, pro archeologii však znamenal nenapravitelnou pohromu. Druhého srpna roku 1877 nalezl jeden z venkovanů, kteří na vrchu Hradiště vykopávali staré kosti, které pak prodávali k výrobě kostního uhlí, nádobu se zlatými a stříbrnými mincemi. Senzační nález se ihned rozkřikl a kopec zaplavily davy dychtivých zlatokopů, překupníků i seriózních sběratelů starožitností. Hradiště doslova obrátili vzhůru nohama a kopec a jeho historické poklady bezohledně vydrancovali. Na Hradišti tehdy bylo nalezeno neuvěřitelné množství historických předmětů. Odhaduje se, že jich bylo více než sto tisíc a navrch více než tři sta tun kostí včetně předmětů vyrobených z kostí a lidských ostatků. Nalezené lidské lebky kopáči roztloukali a bez piety je házeli na hromady k ostatním kostem. Teprve postupem času začalo vycházet najevo, co vlastně stradonické zlaté horečce padlo za oběť. Před více než tisíci lety se na Hradišti rozprostíralo opevněné keltské město – oppidum. Zaujímalo plochu téměř sto hektarů a patřilo k nejvýznamnějším keltským střediskům na území dnešních Čech. Zaniklo v posledním půlstoletí před naším letopočtem, nejspíše při barbarském nájezdu Markomanů.
 

• Život Keltů, jejich řemesla, umění i náboženství vám přiblíží multimediální expozice a programy Informačního střediska keltské kultury, které najdete na zámku v Nižboru. Centrum má otevřeno od května do října. S dějinami objevování keltského oppida nad Stradonicemi vás přímo v prostoru oppida seznámí naučné panely. Z Nižboru vede na oppidum značená okružní trasa (5,5 km).
   
• Poblíž nižborského zámku můžete navštívit zvelebený areál knížecí fürstenberské hrobky. V podzemní kryptě, jejíž vchod zakrývá těžká litinová deska, jsou uloženy ostatky čtrnácti příslušníků fürstenberského rodu, který v minulosti vlastnil nejen nižborský zámek, ale i celé Křivoklátsko. Fürstenberská éra patří v dějinách Křivoklátska k těm nejskvělejším. Zasloužili se mimo jiné o zmrtvýchvstání hradu Křivoklátu, zpustošeného rozsáhlým požárem v roce 1826. Areál hrobky je celoročně volně přístupný, o historii hrobky pojednává naučný panel. Od zámku vás k fürstenberské hrobce nasměruje ukazatel.
   

Hledačka
Okružní hledačka „Za zlatým pokladem do keltského města“ začíná na nádvoří zámku Nižbor, vede přes oppidum Stradonice, a je dlouhá cca 6,5 km. Trasa hledačky vede po značených trasách KČT. Na trase hledačky se nachází mj. zámek Nižbor (Informační centrum keltské kultury), pamětní deska armádního generála Antonína Hasala, hřbitov ve Stradonicích (mj. hrob spisovatele Františka Nepila), oppidum Stradonice.

Na Hradišti u Stradonic
keltské město stálo,
copak se tam asi sběhlo,
co se tam událo,
že zaniklo, ztratilo se,
změnilo se v pole?
Pole, kde se keltské mince
místo klasů sklízí,
hele tady leží jedna,
je to zlato ryzí!

Tatíček Masaryk před školou sedí,
na zámek nižborský závistně hledí,
jak tam ti Keltové při ohni křepčí,
a on tu mrzne, bez šály, hepčí.

Fíha, zírej, to je něco, klokan, který zpívá,
tak ne, ehm, beru zpátky, to on jenom zívá.

La Boema říkali jí,
byla hvězdou v opeře,
zakotvila v Austrálii,
nikoliv však v Canbeře.