Za úchvatným výhledem na tajemnou Hudlickou skálu

Slovutný hudlický rodák, jazykovědec, básník a překladatel Josef Jungmann řekl o Hudlické skále, že se tam „učil z modra nebes skládat vřelost v srdce své“. A geolog Otakar Feistmantel, rodák z blízké Staré Huti, o ní v časopise Lumír v roce 1873 napsal: „Na Hudlickou skálu díval jsem se vždy zrakem jiným než jen chladně zkumným. Hudlická skála je často překrásná. Za večerní doby, když slunce již zapadá, září ještě její témě světlem a leskem, je jako by majákem nad zešedlým mořem okolních vrchů. Za noční doby, když měsíc se do středu oblohy vyhoupne, je plna stříbrného světla, zázračný skleněný vrch pohádek českých. Za podzimních mlh, když mlhy ty po polích se válí a lesy až k nejvyšším snětím dusivým kouřem naplňují, je skála klidně jasná jako tvář zkušeného starce, jenž přestál již příliš mnoho zkoušek, než aby ho zachmuřila lehká nepohoda několika dnů.“  

Hudlická skála je impozantní buližníkový kamýk, jehož rozeklaná, táhlá silueta se podobá hřbetu pravěkého veleještěra. Z vrcholu skály je úchvatný rozhled do krajiny a rozlehlé Hudlice, které se rozprostírají na jejím úpatí. V úzké jeskyni pod vrcholem skály sedí podle pověsti švadlena a šije košili. Každý rok jeden steh. Až košili došije, nastane prý konec světa.
 

• Hudlický rodák Josef Jungmann patřil k nejvýraznějším postavám českého národního obrození – jazykové, kulturní, národní a politické emancipace českého národa koncem 18. století a v průběhu 19. století. Svým pětisvazkovým Česko-německým slovníkem ukázal, že český jazyk je stejně výrazově bohatý jako němčina, která tehdy v Čechách dominovala. Od dubna do října můžete v Hudlicích navštívit rodný dům Josefa Jungmanna s dobovým zařízením a expozicí o Jungmannově díle. Už od roku 1873 stojí před domem pomník s Jungmannovou bustou z novojáchymovské litiny.
   
• Hudlice jsou dějištěm zřejmě nejznámější a nejhranější české loutkové hry Posvícení v Hudlicích: Kníže Oldřich zabloudí při lovu v křivoklátských lesích a je zachráněn hudlickým uhlířem Matějem, jemuž se za to dostane náležité odměny.

Hledačka
Hledačka Za úchvatným výhledem na tajemnou Hudlickou skálu začíná na návsi v Hudlicích u rodného domu jazykovědce, básníka a překladatele Josefa Jungmanna (1773-1847). Trasa hledačky od stanoviště č. 1 ke stanovišti č. 8 není značená, neměj však obavy, jednotlivá stanoviště snadno najdeš. Jsou roztroušená mezi rodným domem Josefa Jungmanna a horním koncem návsi a všechny se nacházejí na stejné (severní) straně návsi, na které stojí i Jungmannův rodný dům. Z horního konce návsi tě k Hudlické skále dovede modrá turistická trasa (vyvede tě za vesnici do polí na křižovatku u starého sadu; Hudlickou skála bude vpravo). Od Hudlické skály se vrať na náves, kde tě čekají poslední dvě stanoviště, tentokrát je však najdeš na jižní straně návsi (na té, po které vede hlavní silnice).

Byla jedna skála,
v ní švadlenka žila,
košiličku bílou,
steh za stehem šila,
a když ji došila,
nastal konec světa,
a švadlenka plakala,
že je po všem veta.

Voják jde se lvem,
lev zuby cení,
dívá se na mě,
lehko mi není.

Jozífek Jungmannů
vyběhl ze vrátek,
utíká přes náves,
utíká ke skále,
ke skále za humny,
a když tam doběhne,
vyšplhá nahoru,
nahoru na vrchol,
stoupne si na špičky,
pak ruku natáhne
a nebe pohladí.