Národní park Křivoklátsko. Ano či ne?

Křivoklátské setkání k národnímu parku ukázalo, že posuzováním otázky jeho vyhlášení by se měli zabývat především odborníci na lesní hospodářství a myslivost nejen působící na území CHKO, ale i z vědeckých institucí u nás i ze zahraničí. S hlavními otázkami bytí či nebytí národního parku, tedy otázkou myslivostí a lesního hospodářství, souvisí celá řada problémů a některé byly na tomto setkání zmíněny. Je docela možné, že postoj řady obyvatel Křivoklátska by k záměru vyhlášení národního parku byl jiný, pokud by obce Křivoklátska byly kompletně vybaveny vodovody, kanalizacemi a čistírnami odpadních vod, měly by opravené komunikace, dostupné služby a pracovní příležitosti.

Je správné učinit obec s pěti sty obyvateli a rozpočtem pod 5 milionů korun odpovědnou za vybavení vodohospodářskou infrastrukturou nezbytnou pro bydlení na venkově? Není to správné.

Potřebné základní podmínky pro život na venkově by měl v každém případě vytvářet stát. Pokud se stát po roce 1989 zbavil role investora infrastruktury na venkově, nemůže se zříci odpovědnosti za přístup obcí k finanční podpoře těchto technicky a finančně náročných projektů,  nedostupných pro ekonomicky slabé obce. Učinit několik starostů  obcí s pár stovkami obyvatel,  které mají roční rozpočet pár milionů korun,  odpovědných za miliardový projekt, není v pořádku.

 

Může být místní partnerství přínosné pro rozvoj regionu? Ano, zcela určitě.

Obecně prospěšná společnost Rakovnicko se na setkání k tématu národního parku na Křivoklátsku prezentovala jako společnost podporující místní partnerství obcí, podnikatelů a neziskových organizací, založená za účelem celkové podpory rozvoje regionu, především prostřednictvím finanční podpory menších projektů zaměřených na občanskou vybavenost a veřejná prostranství. Rakovnicko o. p. s nemůže finančně podpořit výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod, úspěšně se však snaží dostat do obcí regionu na jiné potřebné projekty a pomáhá všem žadatelům i s jejich administrací a realizací. Během čtyř let tato společnost podpořila v regionu přes 40 projektů částkou kolem 35 milionů korun. Prostřednictvím Rakovnicko o. p. s. byly podpořeny projekty kulturních zařízení (sokolovna Senomaty, sokolovna Křivoklát, sokolovna Kněževes, kulturní dům v Drahouši, letní divadlo Šanov, společenské prostory Lužná II, stodola v Děkově, kulturní dům Kroučová), hasičských zbrojnic (Milíčov, Smilovice), dětských hřišť a center (Kněževes, Kolešovice, Pochvalov, Rakovník), veřejných prostranství (náves v Zavidově, zámek Mšec), projekty na podporu turistiky (naučná stezka v Jesenici, Kounově, Mutějovicích, návštěvnické centrum na farmě Skryje), ubytování pro turisty (penzion Přílepy, autokemp Jesenice), obnovy místního dědictví (špejchar Břežany, sušárna chmele Kolešovice, roubenka Senomaty, hřbitov ve Mšeci) a řada dalších drobných památek. Finanční prostředky získané do regionu prostřednictvím Rakovnicko o. p. s. se snažili využívat především aktivní starostové (někteří opakovaně), zájmová sdružení i drobní podnikatelé. Dotace od Rakovnicko o. p. s. šly tam, kde o ně byl zájem.  Celá řada obcí však zůstala stranou a možnost získat dotaci od Rakovnicko o. p. s. ani nevyužila.

Vedle těchto peněz dokázala Rakovnicko o. p. s. dostat do regionu dalších 13 milionů korun na své vlastní projekty. Vytvořila přitom potřebná pracovní místa a nabídla zakázky místním podnikatelům. Pro některé z nich znamenaly dotace získané Rakovnicko o. p. s. významnou podporu v době, kdy neměli dostatek zakázek. Jedním z důvodů, proč je Rakovnicko o. p. s. více uznávána za hranicemi regionu, třeba na úrovni Ministerstva zemědělství, je to, že si dokázala vytvořit vlastními aktivitami dostatek finančních prostředků na spolufinancování těchto projektů, bez příspěvků obcí. Rakovnicko o. p. s. si takto vytvořila značnou a cennou nezávislost, kterou většina podobných organizací v Česku nezná.

Jakou má toto místní partnerství budoucnost?  Velmi nadějnou.

Bez ohledu na to, jestli bude Křivoklátsko národním parkem či nikoliv, pracuje Rakovnicko o. p. s. na vytvoření co nejlepší pozice v novém dotačním období 2014 - 2020. Cílem společnosti je pro region získat na jeden rok tolik finančních prostředků, jako za celé předchozí období. Jde o 30 milionů korun ročně, které půjdou do aktivních obcí Rakovnicka, které mají podpořit nová pracovní místa a které by měly prostřednictvím zakázek podpořit i místní podnikatele.

Má význam na Křivoklátsku podporovat rozvoj turistiky? O Křivoklátsko je zájem, takže ano.

Rakovnicko o. p. s. se také aktivně prosazuje v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Proč? Protože na jedné straně tu neexistuje dostatečná nabídka kvalitních služeb pro návštěvníky regionu a na druhé straně je tu prokazatelná poptávka po produktech cestovního ruchu. Do těchto aktivit investuje Rakovnicko o. p. s. finanční prostředky z vlastních ekonomické činnosti, dokáže si na ně získávat dotace a rozšiřováním činnosti přináší nové zakázky místním podnikatelům, vytváří si zdroje financí na další projekty a přivádí do regionu další návštěvníky. V případě, že nabídky dotací nebude využívat, přijde region o pracovní místa a návštěvníky, místní podnikatelé o zakázky. A dotace? Ty obratně využije jiný aktivní region.

Potřebuje Křivoklátsko nové ubytovací kapacity?

Argumenty na nepotřebnost ubytovacích zařízení na Křivoklátsku, protože se tu návštěvníci nemají zájem ubytovat, nejsou na místě. Na skutečnosti, že na Křivoklátsku prakticky neexistuje nabídka kvalitních malokapacitních i větších ubytovacích zařízení, vydělávají podnikatelé působící mimo území Křivoklátska. Na Rakovnicku, mimo území CHKO Křivoklátsko, prokazatelně působí ubytování v soukromí, které hostí návštěvníky směřující pravidelně do oblasti Křivoklátska. Na dotaz, proč se nepokusili sehnat ubytování přímo na Křivoklátsku, odpoví většinou, že tam nic podobného nenašli. 

Mají turistické cíle a podnikatelé v cestovním ruchu přispívat na provoz a projekty obcí?

Obce mnohdy nestojí o významné turistické cíle, protože nepřispívají do obecního rozpočtu. Těžko si představit, že by vlastník národní kulturní památky část příjmů odváděl na účet obce, když příjmy od návštěvníků potřebuje na údržbu a provoz památky. Na druhou stranu jsou obce, které dokážou různými činnostmi využít atraktivního turistického cíle na svém území. Pro obce nejsou už vůbec přínosem ubytovací a stravovací zařízení, jejichž vlastníci mají sídlo mimo ni a své daně tudíž odvádí úplně jinam. Za to nemůže ani organizace, která se snaží marketingově propagovat turistickou oblast, nemůže za to ani samotný podnikatel. K řešení je v každém případě kompetentní vláda, ministerstva, parlament. A pravidla hry spolupráce v cestovním ruchu by pomohl stanovit samostatný zákon o cestovním ruchu.

Radomír Dvořák, Rakovnicko o. p. s.