Mapa s hledačkami

Internetová mapa s hledačkami
 

  1. V mapovém prohlížeči nejprve otevřete záložku "Linie".
     
  2. Vyberte si trasu hledačky.
     
  3. Otevřete  záložku "Turistické cíle", nachází se pod nimi jednotlivá zastavení hledačky.
     
  4. Kliknutím na čáru trasy se zobrazí základní informace o začátku, směru, konci a délce hledačky.

Hádanky a tajenka

Odměny pro první stovky úspěšných luštitelů jsou již rozdány, ale i tak věříme, že si questing užijete a dozvíte se při něm spoustu zajímavostí.

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Od unikátní sušárny chmelu ke hrobu kontraadmirála

Typ: Questing
Sušárna chmele v KolešovicíchPřes tři návsi v Kolešovicích a ještě o kousek dál.


Zpočátku se sklizený chmel sušíval v teplém stínu. Chmelaři se proto rok co rok modlili za slunečné počasí, jinak výsledek nestál ani za zlámanou grešli a jejich celoroční námaha tím přicházela vniveč. Vynález horkovzdušného sušení chmele, nezávislého na vrtkavém počasí, způsobil v chmelařství doslova převrat. Sušení chmele pomocí umělého zdroje tepla bylo spolehlivé a rychlé a kvalita výsledného produktu výrazně vzrostla. Z horkovzdušné sušárny se stal na přelomu 19. a 20. století mezi pěstiteli chmele hit číslo 1. Sušárny vyrůstaly jako houby po dešti. První sušárnu ve vsi záhy následovala druhá, pak třetí a zanedlouho jich už ve větší chmelařské obci stálo třicet, čtyřicet i padesát, u každého většího statku. Během sklizně na přelomu srpna a září byly sušárny v provozu nepřetržitě po několik dní a vydechovaly přitom hořkou vůni sušeného chmele, která je obklopovala jako omamný parfém. Po roce 1948 vytlačily tyto tzv. selské sušárny mamutí družstevní sušárny. Jak to v takové selské sušárně chmele chodilo, se dozvíte v Kolešovicích, kde se podařilo jeden z těchto historických technických unikátů pečlivě zrekonstruovat. Jedná se pravděpodobně o jedinou fungující historickou selskou sušárnu chmele u nás. U zrekonstruované sušárny vyrostla i malá tyčová chmelnice, na které si v čase sklizně poslední srpnovou sobotu můžete sami vyzkoušet, jak se chmel česal v dobách, kdy práci lidí ještě nepřevzaly strojní česačky, kdy se ještě úroda chmele sklízela výhradně ručně. 
 

  • Mezi Kolešovicemi, Kněževsí a Hořesedly se rozprostírá jeden z nejrozsáhlejších souvislých komplexů chmelnic v Čechách. Táhne se v délce přes dva a půl kilometru a dosahuje šířky až jeden kilometr.
     
  • „Chutná znamenitě,“ hlásala na počátku 20. století reklama na kolešovické pivo. Pivo z místního pivovaru hraběte Wallise nebylo jen lokální specialitou, k dostání bylo v hostincích a prodejnách lahvového piva v Žatci, Podbořanech, Lounech, Jesenici, Ročově, Radnicích a v Kralovicích. V té době pivovar vařil až 8 tisíc hektolitrů piva ročně. Kolešovické pivo „Natur-Schloss-Bräu“ je bohužel už minulostí. Pivovar zanikl v polovině 20. let minulého století.
     
  • Chmel není jen kořením piva. Chmel je i spolehlivý uspávací prostředek. Přesvědčte se sami a vyzkoušejte proti nespavosti polštář pod hlavu naplněný chmelem nebo chmelový čaj.


Tak a teď pojďme k hledačce v Kolešovicích. Hledačka Od unikátní sušárny chmelu ke hrobu kontraadmirála začíná u historické sušárny chmelu na dolní návsi v Kolešovicích (Kolešovice 51, silnice směrem od Pšovlk, sídlo společnosti Rakochmel s. r. o.). Odtud vede trasa hledačky na sousední náves před zámkem a odtud kolem kostela a ulicí kolem pošty (silnice směrem do Hořesedel) na třetí kolešovickou náves, zvanou Hajplon. Z Hajplonu vede trasa na místní hřbitov. Kudy se jde z Hajplonu na hřbitov, ti ukáže směrovka na rozcestníku, který stojí na Hajplonu u silniční křižovatky. Hřbitov je posledním zastavením hledačky, odtud se po splnění posledních úkolů vrať stejnou cestou do vsi.

Česání chmele fakt není věda,
zvládne to dítě, máma i děda.

To je ale zvláštní kostel,
dvě věže měl kdysi mít:
Pravá stojí, levá chybí,
nestihli jí postavit.

Svatý Petr, svatý Pavel,
patroni jsou kostela.
Na dva svaté jedna vížka,
to dobrotu nedělá.

Hádají se proto stále,
komu ta věž náleží.
Tak je nechme, ať se perou
nám na tom nezáleží.
 


Příloha

Vytvořeno: 26. 3. 2015
Poslední aktualizace: 2. 9. 2019 14:37
Autor: Správce Webu