Obsah

V regionálních obcí čítající kolem 1000 obyvatel by měl být vodovod, kanalizace a ČOV, ale ne vždy tomu tak je. Celkové náklady na realizaci vodohospodářské infrastruktury významně přesahují obecní rozpočty a bez dotací není možné jejich výstavbu zahájit. V předchozích letech se některé obce pokoušely získat podporu na realizaci integrovaných projektů (společná ČOV a kanalizace) nebo skupinové vodovody, přičemž se podařilo realizovat jen některé takové projekty.

V současném období byla největší pozornost věnována rozsáhlému projektu Voda a kanalizace Křivoklátsko, který měl vyřešit zásobování vodou a likvidaci splaškových vod ve většině obcí Křivoklátska. V rámci tohoto projektu však byla realizována pouze jedna jeho část, a to v obci Ruda. Zbývající obce od schváleného projektu odstoupily z důvodu nedostatku finančních prostředků na spoluúčast. Přestože jsou obce na území CHKO Křivoklátsko dlouhodobě zvýhodněny při přípravě a realizaci projektů vodohospodářské infrastruktury, tak jsou čistírny odpadních vod a kanalizace vybudovány v obcích pouze ojediněle (Roztoky).

Zřízení společné kanalizace se dříve uvažovalo také v obcích Kolešovice a Kněževes. Realizace projektu společné ČOV Kněževes a Kolešovice mohla řešit i napojení obcí Chrášťany a Hořesedly, případně i Přílepy. Výhodnou polohu využily obce Lubná a Senomaty, které jsou napojeny na kanalizaci a ČOV města Rakovníka.

Některé obce realizují finančně náročnou vodohospodářskou infrastrukturu etapově s využitím vlastních rozpočtů, úvěrů a částečně i dotace. Náklady na tyto projekty významně zvyšují i následné opravy komunikací, ve kterých jsou tyto liniové stavby vedeny (nejde pokaždé jen o místní komunikace, ale i o silnice II. a III. třídy).

Situaci v zásobování pitnou vodou komplikuje i kvalita vody ve vodních zdrojích. Nevyhovující hodnoty způsobilo dlouhodobé intenzivní využívání zemědělské půdy, zejména používání umělých hnojiv a postřiků. Nízký podíl obyvatel připojených na splaškovou kanalizaci a ČOV má za důsledek vysoké znečištění povrchových vod ve vodních tocích. Rakovnický potok patří mezi nejvíce znečištěné vodní toky v ČR.

Většina obcí na Rakovnicku neprošla plynofikací. Plynovod je veden přibližně ve 14 obcích z celého území. Ke špatné kvalitě ovzduší přispívá vysoký podíl vytápění pevnými palivy. I v obcích, které jsou plynofikovány, je velký počet domácností a provozoven, které k vytápění zemní plyn nevyužívají.

Ve většině obcí v regionu je rozhlas, v některých obcích dokonce bezdrátový – Lužná, Milý, Řevničov. Téměř všechny obce v regionu jsou pokryty signálem WIFI.

Co se občanské vybavenosti týče, téměř v každé obci, až na výjimky, se nachází hasičská zbrojnice. Sbory dobrovolných hasičů patří mezi jedny z nejstarších spolků v obci.  Ne však všichni dobrovolní hasiči vyjíždějí k zásahům (záleží, zda patří do Jednotky požární ochrany a do jaké kategorie jsou začleněni). Ve městech jako je Rakovník, Nové Strašecí, Jesenice a v obcích Hořesedly a Roztoky je k dispozici policie.

V posledních letech začalo docházet k omezování rozsahu poskytovaných služeb a uzavírání poboček České pošty (například pošta Hořovičky). Obyvatelé řady obcí jsou odkázáni k podávání a příjmu zásilek dojíždět do sousedních nebo i vzdálenějších obcí.

Knihovnické služby jsou plně k dispozici v regionálních městech a také ve větších obcích na Rakovnicku. Městská knihovna v Rakovníku kromě čtenářských služeb, pořádá různé akce jako je například pasování čtenářů, LiStOVáNí, divadelní představení pro děti a další. Obecní knihovny nechtějí zůstávat, co se pořádání akcí týče pozadu, a například v Kněževsi pořádají pasování na čtenáře, aby tak přilákaly více dětí k četbě. S problémem se potýkají zejména obecní knihovny, které převážně dotuje obec. Na nové knihy však nejsou peníze, a tak obecní knihovny často využívají takzvaného výměnného fondu Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Městské knihovně v Rakovníku okolní obce posílají peníze na nákup nových titulů – rakovnická knihovna je má možnost pořídit výhodněji.

Kulturní domy jsou jedním z míst pro příležitostné setkávání obyvatel. V některých obcích však nemají obyvatelé tyto prostory pro konání veřejných a společenských obcí k dispozici. V řadě obcí se daří využívat pro tyto účely kromě stávajících kulturních domů, také sokolovny či bývalé školy.

Vzhled veřejného prostranství obcí a měst se postupně začíná zlepšovat. Pravidelná péče o veřejná prostranství vyžaduje ze strany obcí finanční prostředky z obecního rozpočtu a zajištění pracovní síly k údržbě zeleně a komunikací. Obce si za tím účelem pořizují komunální techniku, v řadě případů s využitím dotací. Pomocí projektu Leader v Rakovníku revitalizovali Autosport klub v AČR, v Přílepích rozšířil ubytovací kapacity a služby Penzion u Kutílků, v Senomatech obnovili roubenku, v Břežanech obnova Špejcharu 1. etapa, v Mutějovicích restaurovali sochu Panny Marie ve Lhotě pod Džbánem.

Zprávy

Mikroregion Kněževesko

Mikroregion Kněževesko trápí hlavně znečištěné silnice

Ve středu 19. března se uskutečnilo setkání Svazku obcí mikroregionu Kněževes. celý text

Strategie 2014 - 2020 | 21. 3. 2014 | Autor: MAS Rakovnicko Dvořáková Simona