Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Sušárna chmele Kolešovice

Ještě před pár lety to byla pomalu chátrající stavba, kterých ve chmelařských obcích Rakovnicka stály ve dvacátém století stovky. Dnes je Sušárna Kolešovice českým technickým unikátem. A navíc se v ní opět suší chmel. Pěkně postaru, klasicky.


Objev zapomenuté sušárny chmele na dolní návsi v Kolešovicích souvisí se založením tyčové chmelnice. Při sázení chmele stačilo zvednout hlavu a zdejší nadšenci si uvědomili, že tyčovku jakoby záměrně umístili před starou sušárnou, kterou zvenčí připomínaly už jen větráky osazené na střeše pomalu pustnoucí budovy. Ještě v roce 2012, kdy ze chmelových sádí poprvé vyrazily oddenky chmelové révy, byla chmelová sušárna odkladištěm věcí nepotřebných, mající děravou střechu, oprýskanou fasádu, shnilá okna.

Poprvé s myšlenkou obnovení a opravy sušárny chmele v Kolešovicích koketuje Rakovnicko o. p. s. v projektu s názvem Společné osudy. Obsahem tohoto projektu bylo mimo jiné zmapování hospodářského, kulturního a společenského potenciálu v období první poloviny 20. století, kdy Kolešovice byly nedílnou součástí Sudet, tedy většinových německých obcí. Psal se rok 2011 a tehdy byl zpracován ideový záměr využití sušárny chmele jako muzejní expozice chmelařství na Rakovnicku.

Na projekt Společné osudy, realizovaný ve spolupráci obecně prospěšných společností Rakovnicko a Posázaví, navázal další společný projekt těchto organizací. Nesl název Pivo, chmel, slad - to mám rád! Ideový záměr z předchozího projektu byl povýšen na studii, která podstatně rozšířila a obohatila původní záměr chmelařské expozice. Rakovnicko o. p. s. se spolu s Obcí Kolešovice, společností Rakochmel a nově vznikajícím sdružením Sušárna Kolešovice rozhodlo vdechnout sušárně nový život a obnovit v ní tradiční sušení chmele.

Slovo dalo slovo a v roce 2013 byl zpracován projekt obnovy sušárny Kolešovice, který byl podpořen dotací z Programu rozvoje venkova ČR 2007 - 2013. V červenci roku 2014 byl projekt realizovaný firmou Teslet s. r. o. zdárně dokončen a v sobotu ráno 30. srpna téhož roku začal ze sušárenského komína stoupat dým. Na dolní návsi se během následujících pár hodin rozprostřela omamná a nahořklá vůně čerstvého chmele. Po 44 letech se v sušárně opět sušil chmel.

Na místě dnešní obnovené sušárny byla již v roce 1900 vystavěna jednokomorová chmelová sušárna, která měla podstatně jiné stavebnětechnické řešení a vzhled. Dokládají to na Obci Kolešovice dochované stavební výkresy k povolení stavby sušárny chmele u čísla popisného 51 pana Josefa Filippa podle patentu L. Löschnera z Blšan (dříve Flöhau) z 6. 3. 1900. Ještě v témže měsíci požádal Josef Filipp Obecní úřad Kolešovice o povolení stavby. Dne 6. 5. 1900 se k žádosti konalo na místě samém šetření a stavba chmelové sušárny byla povolena.

Podstatných změn doznala původní sušárna v roce 1938, když August Filipp (syn původního majitele) nejprve obdržel 31. 3. vyjádření Obecního úřadu Kolešovice k žádosti o přístavbu a nástavbu sušárny chmele u domu číslo popisné 51 v Kolešovicích. Ještě do začátku druhé světové války byla hotova stavba, která již v době svého vzniku byla technickým unikátem. Původní jednokomorovou sušárnu nahradily dvě sušící komory. Na tom by nebylo nic pozoruhodného, v té době již byly ve chmelařských obcích stavěny daleko větší tří až čtyřkomorové sušárny. Na této sušárně bylo zajímavé to, že jedna komora byla vystavěna podle patentu firmy Kreissl z nedaleké Kněževsi a druhá pak podle patentu firmy Linhart z Rakovníka. Dokládají to litinová dvířka uhelných pecí.

Skutečnost, že v prvních třech podlažích bylo po ukončení provozu (září 1968) zřízeno uzamčené skladiště všeho možného, s největší pravděpodobností přispěla k zachování vnitřního vybavení sušárny, zejména sušících roštů a chmelových lís. Dochovaly se také již zmíněné zcela odlišné topné systémy. Během let sice kovové části začaly podléhat korozi, ale podle torza ocelových rour bylo možné provést instalaci nových teplovzdušných rozvodů v jedné ze sušících komor. Druhá komora byla ponechána v původním stavu, jako doklad technické zdatnosti místních kovodělných manufaktur.

Součástí obnovy sušárny chmele byla výměna střešní krytiny, oprava krovu, výměna oken, oprava vnějších a vnitřních omítek, elektroinstalace, hromosvod, oprava technického zařízení, obnovení funkčnosti žaluzií a roštů levé komory, osazení okapových žlabů a dešťových svodů včetně dešťové kanalizace. 

Kromě významné finanční podpory z fondů Evropské unie projekt obnovy sušárny podpořila finančně Obec Kolešovice, společnost Rakochmel a obecně prospěšná společnost Rakovnicko. Desítky hodin na obnově sušárny odpracovali členové sdružení Sušárna Kolešovice.

Sušárna chmele byla zpřístupněna veřejnosti při kolešovické dočesné 30. srpna 2014. V pátek 10. října téhož roku zde byl naražen první sud piva uvařeného z chmele, který vyrostl na tyčové chmelnici a který byl původními postupy usušený na obnovené sušárně chmele.